TŘÍDY

AKTUALITY

Poděkování 2019/2020

Děkujeme za spolupráci, krásné prázdniny...

Třídní schůzky pro rodiče nově přijatých dětí

8. 6. 2020 v 16h a v 17h

9. 6. 2020 v 16h a v 17h

Konzultační hodiny - prázdniny 2020

POUZE ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE

Třídní schůzky září 2020

8. 9. - 10. 9. 2020

Zahradní slavnost v MŠ

"PODZIMNÍ ZAHRADNÍ SLAVNOST"
23. 9. 2020 v 16:00h
 

Projekt EU a MHMP

PODPORA INKLUZE V MATEŘSKÉ ŠKOLE, PRAHA8, CHABAŘOVICKÁ

Webová prezentace tříd

Nenašli jste informace?

Dětský pěvecký sbor MŠ

"VÍCEHLÁSEK"

Platby rodičů

školní rok 2020/2021

RECYKLOHRANÍ

Projekt RECYKLOHRANÍ  aneb ukliďme si svět

GDPR

Zásady zpracování osobních údajů - GDPR

Projekt MEZI NÁMI

Mezigenerační projekt "Mezi námi"

Knihobudka

Knihobudka v MŠ

 

Se Sokolem do života...

aneb Svět nekončí za vrátky, cvičíme se zvířátky.





(c) 2011 Design: Branický grafický ateliér
a Tvorba INTERNETOvých stránek

Informace pro rodiče

30. 6. 2020

 

 

 

 

14. 5. 2020

 

NÁSTUP DO MŠ 25. 5. 2020

 

BLIŽŠÍ INFORMACE BYLY ZASLÁNY NA VÁMI UVEDEMÉ E-MAILOVÉ ADRESY, PŘÍPADNĚ JE NALEZNETE ZDE => NÁSTUP DO MŠ OD 25. 5. 2020

 

 

 

12. 5. 2020

 

NÁSTUP DO MŠ 25. 5. 2020

 

Na co se před nástupem do MŠ připravit:

  • vytiskout a podepsat čestné prohlášení (když zapomenete, je k dispozici na nástěnce v šatně dětí)
  • při vstupu do vestibulu použijte desinfekci (stojí na topení)
  • do šatny vstupujte jednotlivě (použijte štítek na dveřích: VOLNO/OBSAZENO)
  • v šatně i v celém areálu MŠ se zdržujte pouze po nezbytně nutnou dobu
  • počítejte s časovou rezervou, pokud z mateřské školy spěcháte do zaměstnání
  • dítě paní učitelce předávejte mezi dveřmi (rodič v roušce), nevstupujte do třídy mezi ostatní děti
  • nedávejte dětem plyšové ani jiné hračky
  • seznamte děti s neobvyklými optařeními jako je DŮKLADNÉ mytí rukou, omezení fyzického kontaktu s druhými dětmi i s pedagogickým personálem
  • do mateřské školy nevoďte děti vykazující známky nemoci (kašel, rýma, ...)
  • při slunných dnech nezapomínejte na kšiltovky nebo jinou pokrývku hlavy, většinu času budeme trávit venku (děti namažte opalovacím krémem již před vstupem do třídy)
  • při deštivých dnech prosíme o pláštěnky a holínky
  • minimalizujte prosím množství věcí v šatně dětí (zimní oblečení, plyšáci, batohy, výtvarné práce, ...)

 

Děkujeme za spolupráci :-)

Společně to zvládneme!

 

 

 

7. 5. 2020

 

Už jsme poznali celou svoji rodinu, nakreslili jsme několik krásných obrázků a vyrobili pěkné dárečky pro všechny členy rodiny, na kterých nám záleží a máme je rádi ... ale  "ŠKOLKA NA DÁLKU" POKRAČUJE DÁL ...

 

Čeká nás trocha cestování :-) 

Příští týden JEDEME NA FARMU a čeká nás seznamování se zvířátky, která na farmě žijí, ale i s domácímí mazlíčky.

 

Prosíme rodiče, aby s dětmi věnovali pozornost našim webovým stránkám a inspirovali se ke všem možným činnostem - povídání, zpívání, vyrábění, procvičování správné výslovnosti i hraní her.

 

Velice oceníme, když se s námi podělíte prostřednictvím e-mailu (zlutapastelka.ms@chabarovicka.cz) o Vaše zážitky, výtvory, ...

a proto POKRAČUJEME V SOUTĚŽI

o nejkrásnější fotografii/video

z toho, jak u Vás doma vypadá

"ŠKOLKA NA DÁLKU".

 

Těšíme se na krásné fotky a videa :-)

 

 

 

5. 5. 2020

 

MATEŘSKÁ ŠKOLA BUDE OPĚT OTEVŘENA OD 25. 5. 2020

 

Vážení rodiče,

rozhodnutím MČ Praha 8 bude od pondělí 25. 5. 2020  Mateřská škola, Praha 8, Chabařovická 2, OTEVŘENA. Upřesňující informace naleznete na přiložených souborech, které budeme aktuálně doplňovat.

 

 

Těsíme se na Vás :-)

 

 

 

29. 4. 2020

 

Pomalu se loučíme s MALOU ČARODĚJKOU ...

ale  "ŠKOLKA NA DÁLKU" POKRAČUJE ...

 

Prosíme rodiče, aby s dětmi věnovali pozornost našim webovým stránkám a inspirovali se ke všem možným činnostem - povídání, zpívání, vyrábění, procvičování správné výslovnosti i pohybu.

 

Velice oceníme, když se s námi podělíte prostřednictvím e-mailu (zlutapastelka.ms@chabarovicka.cz) o Vaše zážitky, výtvory, ...

a proto VYHLAŠUJEME SOUTĚŽ

o nejkrásnější fotografii/video

z toho, jak u Vás doma vypadá

"ŠKOLKA NA DÁLKU".

 

Každý týden vyhlásíme 3 výherce ... odměny budou předány po znovuotevření MŠ, případně při vyzvedávání věcí z MŠ.

 

Co můžete vyhrát:

  • deskovou hru
  • balíček pro malé šikulky
  • balíček sladkého potěšení
  • plyšového kamaráda

 

 

 

27. 4. 2020

 

DOCHÁZKA DĚTÍ PO ZNOVUOTEVŘENÍ MŠ

 

Vážení rodiče,

obracíme se na Vás s žádostí o potvrzení docházky Vašeho dítěte do Mateřskké školy, Praha 8, Chabařovická 2  po znovuotevření Mateřské školy v květnu 2020 (pravděodovně od 25. 5. 2020).

 

Prosíme o zaslání Vaší odpovědi

(mail: zlutapstelka.ms@chabarovicka.cz,

SMS: 724 486 480) do středy 6. 5. 2020.

 

Děkujeme za spolupráci a přejeme hezký den 

 

 

 

21. 4. 2020

 

INTERNÍ ZÁPIS DO MATEŘSKÉ ŠKOLY NA ŠKOLNÍ ROK 2020/2021

 

Vážení rodiče,

obracíme se na Vás s žádostí o potvrzení docházky Vašeho dítěte do Mateřské školy, Praha  8, Chabařovická 2 v příštím školním roce 2020/2021

(tj. od 1. 9. 2020).

 

Prosíme o zaslání Vaší odpovědi

(mail: zlutapastelka.ms@chabarovicka.cz;

SMS: 724 486 480) do středy 13. 5. 2020.

 

Jak odpovídat:

ANO - napište v případě, že neplánujete změnu trvalého pobytu, stěhování, přechodový pobyt v zahraničí, aj. Vaše dítě bude pokračovat v docházce do mateřské školy.

 

ANO  - napište v případě, že zvažujete odklad školní docházky u Vašeho dítěte, abychom počítali s pokračující docházkou dítěte do mateřské školy. V případě, že se rozhodnete  umístit dítě do přípravného ročníku ZŠ, individuálně informujte vedení MŠ i ZŠ.

 

NE - napište v případě, že již Vaše dítě nebude navštěvovat mateřskou školu.

 

NE - napište v případě, že dítě nastupuje povinnou školní docházku v ZŠ.

 

 

U dětí s odkladem školní docházky je nutné doložit do MŠ „Rozhodnutí o odkladu školní docházky“, které Vám vystaví ředitel ZŠ po absolvování řádného zápisu do ZŠ (duben 2020). S případnými dotazy se obracejte nejprve na třídní učitelky.

 

Děkujeme za spolupráci a přejeme krásný den

 

 

 

14. 4. 2020

 

Milí rodiče, 

nepřehlédněte novou část našeho webu. V sekci "ŠKOLKA NA DÁLKU" jsme pro Vás nachystali program, který byl pro děti připravený na následující dny. Věříme, že je možné ho s dětmi zvládnout i v domácích podmínkách.

Budeme rádi, pokud alespoň část využijete a podělíte se s námi prostřednictvím e-mailu (zlutapastelka.ms@chabarovicka.cz) o Vaše zážitky, výtvory apod.

 

Děkujeme za spolupráci a přejeme Vám spousty krásných zážitků!

 

STAČÍ KLIKNOUT


"ŠKOLKA NA DÁLKU" ZAČÍNÁ ...

 

 

 

9. 4. 2020

VELIKONOCE

TRADICE

Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.

 

SYMBOLY VELIKONOC

Beránek

V židovské tradici představoval beránek Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.

 

Kříž

Je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.

 

Velikonoční oheň a svíce

Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.

 

Vejce

Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat. Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

Pravděpodobně jako první zavedli zvyk darování vajec v období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Vejce se pak odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců, Švédů, na Kavkaze, v Asii i u jiných národů. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let.

U nás dávaly dívky chlapcům vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Vajíčka musela být plná a barevná. Časem se začala zdobit i prázdná vyfouknutá vejce (tzv. pouchy nebo vejdumky), která sloužila především jako dekorace. Tradice malování kraslic se v našich krajích rozvinula jako nikde jinde na světě. Nyní je zvykem koledníkům dávat i dárky, čokoládová vajíčk nebo figurky a starším alkohol.

 

Kočičky

Symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pálení v příštím roce o Popeleční středě.

 

Zajíček

Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

 

Hry

V době Velikonoc se dříve také hrály různé hry, dnes již víceméně zapomenuté. Jednou z nich bylo házení kudly na kudrnu a vejce. Chlapci celou zimu pečlivě střádali volské chlupy, z nichž na jaře vytvořili míč (kudrnu) a házeli na něj nožem. Komu se podařilo nůž zabodnout nejblíže kudrny, jako první se pak kudrnou strefoval do natvrdo uvařených vajec rozestavěných na trávníku do řady. Kdo jich zasáhl nejvíce, mohl jich také nejvíce sníst. Také se ťukalo vejcem o vejce a komu dříve prasklo, ten prohrál a musel dát své vajíčko vítězi. Nebo se vajíčky koulelo po nakloněné ploše "na valbisku" a vyhrával ten, komu se odkoulelo nejdále.

 

Velikonoční dárečky

Lidé se obdarovávají i o Velikonocích, to aby je prý "nepokakal beránek". Toto obdarovávání mělo být výrazem radosti nad Ježíšovým vzkříšením. Měly se odpouštět dluhy a neměla se vyžadovat otrocká práce. Posílala se také různá přání spolu s různými dárky (například pomlázky z proutí nebo jídla – mazance, beránci, vajíčka, jidášky s medem...).

 

Velikonoční koleda

Podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev. Už od jejich vzniku jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků.

 

Pučálka

Celé velikonoční období provázel naklíčený hrách zvaný "pučálka". Jeho příprava byla taková: v široké nádobě se hrách zalil na dva prsty vlažnou vodou a nechal se stát dva dny na teplém místě, až napučel. Potom se slila přebytečná voda – jen tak, aby byly hrášky částečně ponořeny. Po třech dnech mu začínaly rašit klíčky. Takto připravená pučálka se pak nejčastěji zprudka opékala na rozehřátém másle v pánvi. Jídala se hlavně solená a pepřená, ale také na sladko s rozinkami – to když byl v postním velikonočním období očekáván k námluvám ženich.

 

Vysévání obilí

Vysévání obilí znamená počátek zemědělských prací. Lidé si obilí vysévají i doma, do misek a talířů, aby rostoucí zelená travička přivedla přicházející jaro i do jejich domovů a společně s dalšími jarními květinami a ozdobami navodila tu pravou jarní atmosféru. Zelená je barvou jara, a tak spolu s dalšími hřejivými a jásavými odstíny žluté, oranžové, a jasně modré příjemně oživí po zimě ještě prochladlé byty.

 

Velikonoční kaktus

Snad každý zná vánoční kaktus, kvetoucí právě o svátcích vánočních. Avšak slyšeli jste už i jeho „bratranci“? O kaktusu velikonočním? Ten má narozdíl od vánočního červené nebo oranžovočervené pravidelné květy a jeho zelené články listů jsou obroubené nápadným červeným lemem. Pochází z Brazílie, ze státu Santa Catarina. Roste na stinnějších místech, v pralesích, často i v korunách stromů.

 

Jidáše

Název jidáše označuje pečivo z kynutého těsta stáčené do různých motaných tvarů. Nejčastěji se s tímto pečivem však setkáme ve tvaru válečku, který symbolizuje provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš. Toto pečivo se totiž peče na Zelený čtvrtek jako připomínka na apoštola Jidáše, který Krista před jeho popravou zradil.

 

Mazanec

Je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Dříve to však bývalo pečivo nesladké - "koláč syrnej k veliké noci" - připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec (žádoucí byl žlutý mazanec). Sladká varianta tohoto obřadního pečiva si však ponechala původní okrouhlý tvar a znamení kříže. V jiných koutech naší země se nesladkým mazancovým koláčům říkalo následovně: baba, babůvka, plecovník, šoldr, svěceník.

 

ZVYKY A TRADICE

zvyk

Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.

 

Sazometná středa

Na Sazometnou (škaredou) středu se vymetaly komíny. Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

 

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou, aby nebyli nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebude mít pak v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem, aby se v ní držela voda po celý rok. Také jidáše (pečivo) s medem zaručovaly zdraví, ochranu před uštknutím hadů a před žihadly vos.

 

Velký pátek

Na Velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, aby je pak nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, protože by se namáčelo místo do vody do Kristovy krve. Nesmělo se pracovat v sadu ani na poli, aby se nehýbalo se zemí. Nesmělo se nic půjčovat ani se s nikým hádat, aby se Vám všechny hádky vyhnuly a naopak peníze si k Vám našli cestu.

 

Bílá sobota

Na Bílou sobotu se z ohořelých dřívek vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. Na Bílou sobotu se také uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

 

Boží hod velikonoční

Na Boží hod velikonoční se provádělo svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno. Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje. Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla. Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. Pečou se velikonoční beránci.

 

Velikonoční pondělí

Na Velikonoční pondělí je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.

 

POMLÁZKA

V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”.

Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.

Jiný výklad pomlázky – odvozeno od pomlazení, tj. omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem „životní síly“ kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z téhož důvodu ženy dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života. Jinak v Čechách nejsou tradicí hody ale koleda (hody jsou spíše pomístní název), přičemž koleda probíhala v průběhu roku vícekrát, ne jen v období velikonoc a jejím původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých. Za toto byli koledníci odměňováni. V průběhu doby se původní smysl vytrácel a vlastně se stala „lepší“ formou žebroty chudší části obyvatelstva.

 

MALOVÁNÍ VAJEC (KRASLICE)

Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté, duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Sloužilo ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za tzv. pomlazení, čili vyšlehání pomlázkou.

kraslice

Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době, kdy jsou výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila.

 

Legenda o malování vajec

Při svém putování po světě jednou přišel Ježíš se svatým Petrem do statku, kde poprosili hospodyni o kousek chleba. Nešťastná hospodyně však neměla ani skývu, ale chtěla pocestné pohostit. V tom uslyšela kdákání slepice, a tak seběhla do kurníku a našla zde vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu skořápky, ale spatřila, že byly zlaté! Každému pocestnému potom dávala vejce, avšak žádná skořápka se už ve zlato neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných.

 

Barvení vajec

Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů. Koncem 19. století tyto zdroje nahradila chemie. Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně označovala za kraslice.

Potřeme-li hotová (obarvená a nazdobená) vajíčka špekem, jsou krásně lesklá.

Přírodní barvy:

  • žlutá - odvar z cibulových slupek (ale jen krátce); šafrán
  • červená - odvar ze slupek červené cibule a octa; červené zelí nebo šťáva z červené řepy; šťáva z borůvek nebo bezinek
  • světle zelená - lipový květ; kmín; šafrán
  • tmavě zelená - mladé žito; voda ze špenátu; odvar z olšové kůry
  • fialová - lipový květ; kmín; šafrán
  • hnědá - odvar z dubové nebo olšové kůry; odvar z cibulových slupek (déle); čaj
  • černá - roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků; odvar z olšové kůry

Techniky zdobení

Technik zdobení vajec existuje řada, od nejjednodušších, jakými je reliéfní kresba voskem nebo jednoduché batikování, přes složitější, jako je vícebarevná batika či leptání, až k nejobtížnějším, kterými jsou polepování slámou či sítinou a vyškrabování, neboli gravírování.

Další, poměrně komplikovanou technikou je drátování, patrně nejkomplikovanější je pak prořezávání. Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby. Stále častěji se vyskytuje polepování vajíček obtisky či samolepkami s různými obrázky.

 

TIPY NA DEKORACE

  • Velikonoční věnce
  • Proutěné (slaměné) ozdoby
  • Keramické postavičky
  • Figurky z plastelíny, moduritu, sádry
  • Plastová vajíčka
  • Vajíčka zdobená voskem
  • Girlanda
  • Obháčkovaná vejce
  • Velikonoční košík s vajíčky a slepičkou
  • Batikované pestré ubrusy
  • Papírové ozdoby na špejli – můžeme zapíchnout do květináče
  • Umělé (papírové) květiny
  • Obrázky z kávy (zrníčka kávy sypeme na papír potřený lepidlem v požadovaném tvaru)
  • Do vajíčka uděláme menší díru, vyfoukneme a do skořápky naaranžujeme např. květinu
  • Do vázy vložíme vrbovou větvičku a ozdobíme pentlemi, krepovým papírem (či vajíčky na stužce, apod.)
  • Vajíčka oblepená špagátky (do různých tvarů, špagátky a příze pokládáme na polepené části)

 

 

2. 4. 2020

Než se zase uvidíme,

ať se doma nenudíte ...

Inspirace pro zpestření dní :-)

 

http://print.krokotak.com/

https://obchod.portal.cz/dokument/pracovni-listy-ke-stazeni/

https://www.hranostaj.cz/

https://www.i-creative.cz/

https://rikanky.atropin.cz/1--rikanky--logopedie

 

 

26. 3. 2020

Pro zkrácení dlouhých dní jsme připravily malé procvičování :-)  Ke stažení v pravém sloupci.

 

Pohodové dny, železné nervy a hlavně pevné zdraví!

 

 

15. 3. 2020

MIMOŘÁDNÁ SITUACE

MATEŘSKÁ ŠKOLA JE OD PONDĚLÍ

16. 3. 2020 DO ODVOLÁNÍ UZAVŘENA!!!

Vážení rodiče,

rozhodnutím krizového štábu MČ Praha 8 je od pondělí 16. 3. 2020 až do odvolání Mateřská škola, Praha 8, Chabařovická 2, UZAVŘENA.

https://www.praha8.cz/Krizovy-stab-Prahy-8-dnes-rozhodl-o-uzavreni-vsech-materskych-skolek-v-Praze-8-1.html

 

POTVRZENÍ PRO RODIČE - OŠETŘOVNÉ

V případě, že potřebujete vystavit potvrzení pro svého zaměstnavatele o uzavření školy a následně žádat o tzv. ošetřovné, stačí zaslat e-mail na adresu: reditelka.ms@chabarovicka.cz

 

Děkujeme za pochopení a spolupráci